Dávejte lékařům otázky. Ušetříte si mnoho trápení!

Pokud lékař udělá chybnou diagnózu (chybně určí váš problém), může vás poškodit. Může vám léčit u vás neexistující nemoc. Běda, když vám diagnostikuje rakovinu, onemocnění srdce nebo jinou život ohrožující chorobu, kterou nemáte.

Problém dneška je, že citlivé umění diagnostiky podle anamnézy, prohlédnutí očí, stavu jazyka atd. dnes nahradila technika. A lékaři se dnes na techniku spoléhají víc, než na své zkušenosti. Jenomže základní chybou u těchto vyšetření je předpoklad, že všichni lidé jsou stejní a že člověk se nemění (že se tedy nemění ani hodnoty jeho vyšetření).

Jenomže většina vyšetření je velmi nespolehlivá, protože poměrně často udává špatné hodnoty.
Příklad: Hodnoty krevního tlaku mohou být na každé ruce jiné až o 8 mmHg. A v průběhu dne se krevní tlak může měnit až o 30 mmHg.
Jiný příklad: Muži starší 40 let mají bezprostředně po ejakulaci vysoké hodnoty PSA (rakovinové markery) a trvá 48 hodin i více, než se dostanou zpět na „normál“.

Samotná vyšetření jsou však často stejně riziková a nebezpečná jako užívání léků.
Příklad: Jediný rentgenový snímek zubu má stejný účinek, jako kdybyste půl roku kouřili každý den půlku cigarety. Je také známé, že vystavení rentgenovým paprskům se kumuluje – to znamená, že nebezpečí vzniku nějaké chorobné změny se zvyšuje pokaždé, když jste vystaveni další dávce.

Z těchto důvodů se naučte dávat lékařům otázky vždy, když vás pošle na nějaké vyšetření. Jaké otázky?

Třeba takové, jaké najdete po kliknutí na menu vlevo.